Exedra znamená místnost. V této místnosti najdete obrázky, vtipné texty, zajímavé básně nebo recenze o knihách či filmech.

Říkejte mi

8. února 2009 v 13:54 | Sylvie Fischerová |  Zelené peří

Říkejte mi
Slečna, která pije pivo
Pije pivo
ale jednou jsem napsala báseň

Báseň
Sůl je bílá
Noc je černá
někde mezi nimi
leží Amerika

Řekli
že s Amerikou je to
ošemetné
abych zkusila radši o lidech
Proč ne, řekla jsem

O lidech
Chci
aby dnes večer bylo pravítko
zelené

pak jsem ji trochu změnila

O lidech II.
Člověk je organické hnojivo
Člověk je zpestření jídelníčku hmyzu
Člověk je předkem dítěte
Člověk je cílem
ořechů jablek deště
jakož i neštěstí lásky
a všeho co padá






Říkejte mi
Slečna, která pije pivo
a mám ráda noční slunce

a papírová kamna
a štěkající rakve
a vychozené stropy
a osezené šavle
ale co nemám
nemám ráda
je příliš dlouhá báseň

Proč TOLIK TRPKÁ
ptal se mě jeden
a bylo těžko mluvit slušně
dalo se leda
přivonět k vyschlé růži
a cítit jak hrozně nechci
umřít
a stejně nemůžeš dělat to
co chceš
a líbat toho
koho chceš
a být tak krásná
jako chceš
dalo se leda
přivonět k vyschlé růži
a na sníh záhonu
napsat jméno toho
který mě nemá rád
a myslet si
že je to hrob

Ale ještě ten večer
jsem napsala báseň

Báseň
Máš hlad?
Chyť si myš












Věci jsou nejpřítomnější, když tady nejsou.
Proto jsem napsala, že mám ráda noční slunce.
Je pravda, že ho nevidí každý. Vlastně ho vidí
jen pár lidí.
Ale to je přirozené.

Řekli
abych napsala báseň o nočním slunci
ale nejde to
Tak jsem napsala hospodářskou bajku

Hospodářská bajka
Aneb maminka a děvčátko
Dceruško
nezapomeň koupit ten
rybízový džem
a dvacet balíčků anýzu
za tejden bude zdražený
a hovězí kup přední
protože zadní zdražili
před tejdnem
a cestou nehlaď pardály
a nedotýkej se spadlých drátů

Ano maminko
řeklo děvčátko
když si to vyslechlo popáté
a koupilo třešňovou marmeládu
dvacet balíčků kmínu
a půl kila
zadního hovězího
pak cestou pohladilo
čtyři pardály
a kleslo mrtvo
u prvního spadlého drátu

Říkejte mi
Slečna, která pije pivo
Mám ráda
to oslovení
tak jako mám ráda skvrnu po víně na bílé košili
a růže zapíchaná do šprušlí
uličních kanálů
a měsíc den před úplňkem
a poštolky když se milují
před okny interrupční komise

Mám ráda
to oslovení
jako mám ráda všechno
co se tak úplně nepatří

CHTĚLA BYCH napsat báseň
která by se jmenovala
včera večer jsem slyšela
pukat led
ale nemám na ni
dneska
na ni nikdo nemá s
nad dřív
Marc Chagal
kdyby byl zlomyslnější
a víc se smál

Zato umím proklamaci
jako dnes každý

jenomže tahle
není objednaná

PROKLAMACE generačně-skupinovo-osobní
která nechce nikoho přesvědčit
a byla by velmi ráda
kdyby se nakonec ukázala nepravdivou

1. My všichni
jíme zákusek k pivu
a v hedvábných šatech
trháme švestky

2. My všichni
jsme chytřejší
než Giordano Bruno
protože víme že slunce není
středem Vesmíru

3. My všichni
milujeme staré fotografie
špatné filmy
a dobu prvních Laurinů
a pruhovaných plavek
a míjíme tabule cti
a nástěnky

4. My všichni
víme že je člověk krásný
protože má dvě ruce dvě nohy
a jednu hlavu
kdyby to bylo opačně
nebyl by už tak krásný

5. My všichni
pěstujeme kult reklam
melounů a dětí

6. My všichni
bychom chtěli žít za starověku
aby se ještě každý mohl vytvořit
svou vlastní
poetickou
kosmogonii

7. My všichni
jsme jaksi příliš
předem určení
a víme naráz příliš mnoho
než abychom k něčemu dospěli
a jestli jsem napsala co jsem
napsala,
bylo to jako když vidíme někoho
líbat se na rohu
a hned říkáme-láska
a jestli jsem napsala
"My všichni",
nemyslela jsem přitom
na všechny
protože pak bych nenapsala
nic Snad jen

Snad jen
Snad jen tu poslední
Báseň o údělu lidstva
Je nezbytná
aby se dědeček naučil chovat
holuby

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama