Exedra znamená místnost. V této místnosti najdete obrázky, vtipné texty, zajímavé básně nebo recenze o knihách či filmech.

Srpen 2009

Stmívání

31. srpna 2009 v 21:24 | Stephenie Mayerová |  Knihy - fantasy a scifíčka

O čem Stmívání je? Není to ani čistá fantasy, ani horor, ani krvavá temná upírština, ani příběh středoškoláků ve stylu on a ona.
Je to všechno dohromady. Milostný příběh, s dávkou tajemství, překvapení i napětí...

Isabella Swanová je spíše introvertní, duševně dospělejší dívka, která má však sklony k sebepodceňování.
Protože se její máma znovu vdala a Bella jí chce nechat trochu prostoru pro život s novým partnerem, stěhuje se dobrovolně za svým otcem do deštivého městečka Forks. Pro dívku, zvyklou na slunce, písek a horký vzduch, je Forks nepříjemné místo, kde převážně prší, je mokro a chladno.

Ve škole se seznamuje s novými spolužáky - a setkává se zvláštní skupinkou sourozenců, kteří se drží dál od ostatních studentů. Jeden z nich Bellu zaujme na první pohled - Bella si zjistí, že je to nejsou praví sourozenci, ale adoptované děti doktora Cullena. Ten nejmladší, Edward, se však na společné hodině biologie chová divně - tváří se, jako by mu vadila Bellina přítomnost. Ke všemu na pár dní záhadně zmizí - nezmizí však z Belliny hlavy. Ta neustále přemýšlí, proč se jí tak očividně vyhýbá...

Edward se však znovu objeví, jako by se nic nedělo, navazuje s Bellou rozhovor a seznamují se spolu. Něco však Belle na něm nesedí...

Třeba to, že holýma rukama zastaví dodávku, která se na ni při smyku řítí.. třeba to, že ji náhodou zachraňuje před násilníky v nedalekém městě... třeba to, že se tváří, jako by se nic nestalo a záchranu jejího života připisuje Bellině příliš bujné fantazii.

Bella tuší, že něco není v pořádku - první objev učiní na pikniku v La Push, kdy jí Jacob Black, syn přítele jejího otce, vypráví starou indiánskou legendu o lidech jeho kmene a jejich nepříteli - Studených.

Bella si dá si pár věcí dohromady a Edwardova záhada je vyřešena... Edward je upír. Komplikace - Belle se líbí. Komplikace dvě - Bella se líbí Edwardovi. Komplikace tři - je upír, tudíž baží po její krvi.

Po několika Edwardových pokusech o odstup od Belly přichází změna - Edward zjistí, že už nemůže odolávat jejímu kouzlu a všechny své zásady hodí za hlavu. Téměř všechny. Edward a jeho rodina nejsou totiž klasičtí upíři - snaží se vzepřít svému údělu a živí se krví zvířat.
Bella je pro Edwarda velká zkouška a výzva - její krev mu totiž mimořádně silně voní a velmi ho přitahuje. Natolik, že balancuje na hraně podlehnout svým přirozeným sklonům...

Příběh pokračuje sbližováním Belly a Edwarda - přestože Bella téměř beze strachu přijímá fakt, že její miláček je upír, až s postupem času zjišťuje, co to opravdu znamená pro něj i pro ni, a že musí udělat nějaká opatření, aby mu neztěžovala situaci.Upír i lidská dívka se přes svoje rozdílné postavení spolu schází a snaží se sbližovat své světy. Bella začíná být na Edwardovi až nezdravě závislá, ale Edward jí to oplácí stejnou měrou - sice má vzhled sedmnáctiletého kluka, ale ve skutečnosti je mu více než sto let - a Bella je první dívka, která pro něj znamená víc než ostatní.

Bella v brzké době poznává nejen jeho rodinu, která ji přijímá velmi přátelsky, ale i jiné upíry - původní upíry, kteří se živí klasickým způsobem. A Bella je jejich další kořistí...











Nastává souboj mezi stopařem Jamesem a Edwardem... souboj, při kterém Bella utrpí zranění od upíra a Edward má dvě volby - nechat působit jed a dokončit proměnu Belly, nebo ránu vysát a Bellu zachránit. Ochutná - li lidskou krev, je velmi těžké se zastavit...














Tolik základní děj. Můj dojem z této knihy? Po prvním čtení byl trochu rozpačitý, popouzelo mne neustále opisování Edwardovy dokonalé postavy, Bella mi v tomto případě připadala jako povrchní puberťačka, přemrštěně nadšená vnějším vzhledem.

Přesto se však v knize nacházelo několik poutavých a krásných momentů, které mě přiměly znovu si román přečíst. Znovu mě okouzlila sbližovací scénou na louce, kdy se Bella teprve dozvídá o tom, jak nebezpečný pro ni Edward je, krásná byla návštěva u Cullenů, zajímavá byla Carlislova historie, jeho první proměna v upíra i jeho další, několik století trvající boj v sebeovládání.
Velmi dojemná byla kapitola Anděl, kdy Edward najde Bellu zraněnou, krvácející a navíc poznamenanou Jamesovým kousnutím.

Ve Stmívání jako by ožili Romeo a Julie. Jen rozdíly mezi nimi jsou poněkud odlišnější...
Knihu doporučuji přečíst vícekrát - až při druhém a dalším čtení totiž vychytáte různé odstíny, všimnete si některých věcí, protože už budete znát souvislosti...

Při prvním čtení bych dala 50 % hodnocení.
Při opakovaném čtení zvyšuji hodnocení na 80%.

Nový měsíc

31. srpna 2009 v 12:33 | Stephenie Mayerová |  Knihy - fantasy a scifíčka
Belle se blíží 18.narozeniny a rodina Cullenových jí chce vystrojit oslavu. Bella však reaguje téměř hystericky při pomyšlení na to, jak den po dni stárne - a na rozdíl od Edwarda se jí čas nezastaví. Oslavy se zúčastní spíš proto, aby jim udělala radost.

Při rozbalování dárku však dojde k tragedii - stačí kapka krve, Jasper podlehne a zaútočí na Bellu. Bleskově je odražen Edwardem a při jejich rvačce Bella skončí mezi střepy, s pořezanýma rukama.
Toto napadení nastartuje sled nečekaných událostí - Bella náhle cítí změnu Edwardových nálad, snaží se nemyslet na nejhorší - ale nejhorší přijde. Edward se s ní rozchází a celá rodina odjíždí z Forks.

Bella Edwarda hledá v lese, až zabloudí - pozdě v noci ji najde Sam, indiánský stopař. Až doma Bella zjistí, že s odchodem Edwarda zmizely i všechny drobnosti, které by jí ho připomínaly.

Následují čtyři strašlivé měsíce, kdy Bella jen přežívá... první vzburcování přichází v moment, kdy ji chce Charlie poslat domů za matkou. Bella se bouří, má pocit, že když odejde z Forks, ztratí poslední jistotu - jistotu, že se vše skutečně odehrálo.
Přistoupí na otcovy požadavky, aby se trochu více zapojila do života, aby začala znovu žít... Pozve spolužačku Jessicu do kina - při odchodu míjí skupinku mladíků, kteří ji obtěžovali v Port Anges. Jako v tranzu jde k nim - náhle slyší v hlavě Edwardův varující hlas.
Tato nová skutečnost ji vzkřísí - uvědomí si, že Edwarda slyší v nebezpečné situaci. Začne je proto vyhledávat...

Ve výprodeji spatří dvě staré motorky - další impuls pro zakázané a nebezpečné věci. Motorky koupí a hned dopraví k Jacobovi, o kterém ví, že je blázen do aut a podobných mašinek. Jacob je nadšený, a hned se pustí do opravy.

Bella začne chodit za Jacobem - zjistí, že v jeho přitomnosti se cítí nezvykle dobře, má pocit, že znovu začala dýchat... Jacobovi se Bella líbí, ale ví, že má za sebou ošklivý rozchod. Bella se s Jacobem znovu začíná smát a bavit... přesto nezapomíná na svůj cíl - vyvolat v sobě Edwardův hlas.
Pohodový Jacob se však začíná měnit - z veselého kluka se stává zasmušilý, nepřátelský mladík... až časem Bella objeví jeho tajemství, prokletí indiánského rodu.

První střet s vlkodlaky zažívá současně ve chvíli, kdy se potkává s Laurentem, bývalým přítelem Jamese. Od něj se dozví, že je ohrožena Victorií, která chce pomstít svého druha.
V jakém nebezpečí se Bella ocitá, zjistí v okamžiku, kdy slyší Edwardův hlas - varuje ji před Laurentem, je však pozdě... ve chvíli upírova útoku však přichází skupina obrovských vlků - Laurent se dává na útěk. Bella je zachráněna.
Jacob se jí však dál vyhýbá - nebere jí telefony, nemluví s ní. Bella má pocit, že ztratila přítele - a propadá se zpátky do depresí...
Jacob však za ní nečekaně přijde - a snaží se jí napovědět. Připomíná jí indiánskou legendu, kterou jí už vyprávěl... Bella si vzpomene a pochopí. Jacob a jeho přátelé jsou vlkodlaci.

Má však další obavy - v okolí umírají lidé - a Bella si myslí, že to mají na svědomí vlci. V následující konfrontaci s Jacobem se vše vysvětlí - oni vystupují jako ochránci - a jejich nepřítel je upír. Tedy Victorie. Tak se Bella dozví, že Laurent už nežije...

Po odhalení Jacobova tajemství se Bella znovu vrací do La Push, seznamuje se s dalšími členy společenství a dozvídá se o další záhadě jejich prokletí - tzv.otisku, chvíli, kdy se takový vlkodlak zamiluje definitivně do své partnerky. Jacob doufá, že se otiskne do Belly, to se však nestane.

Bella však stále nezapomíná na Edwarda - při jednom z čekání na Jacoba se nachází poblíž útesu. Zatouží znovu slyšet Edwardův hlas a skočí... Je zachráněna Jacobem, který ji odváží domů - tam na ni čeká vyděšená Alice.
Měla totiž vizi, kdy Bella skáče z útesu - a dál se vize ztratila.
Netušila, že když se poblíž vyskytuje vlkodlak, vidění se jí ztrácí. Díky Jacobovi neviděla Bellinu záchranu..

Alice má vzápětí další vizi - vidí Edwarda, který se dozví o Beliině smrti - a vidí, jak jede k rodině Volturiů, žádat je o smrt.

Pro Bellu je to jediný impuls - zachránit Edwarda.
Okamžitě s Alicí odlétá do Itálie, její cíl je jediný - dostat se do Volterry dřív, než Edward vyprovokuje Volturiovy k odvetě a zabití.
V Itálii se jí podaří nejen zachránit Edwarda, ale setkává se i s rodinou Volturiů - zejména Aro je nadšen její přítomností a schopností skrýt své myšlenky.
Bella je však smrtelnice - a protože zná tajemství upírů, je odsouzena zemřít. Tomu zabraňuje Alice, která podá Arovi zprávu o své vizi - vizi, že Bella bude jednou z nich... Díky tomu se všichni mohou navrátit domů...

Kdo nemá radost z návratu Cullenových, je Bellin otec - nemůže Edwardovi odpustit utrpení, kterým Bella prošla. A Jacob, pro kterého je Edward nejen sok v lásce, ale i dávný nepřítel jeho kmene.

Nový měsíc na mne zapůsobil stejně jako Stmívání - snad i víc. Paradoxně, díky tomu, že Edward zmizel ze scény, Bella vykročila na další cestu - a tady se dozvídáme víc o Jacobovi i dalších členech jejich "smečky".
Dokonce se dá pochopit Bellin totální pád do deprese - Edward totiž tzv.čistým řezem zasáhl víc, než si myslel.

Znovu se tu objevuje odkaz na Romea a Julii - vzala by si Julie Parise, kdyby ji Romeo opustil? Stejně tak Bella - začala by chodit s Jacobem?... asi by to nebyla taková láska jako s Edwardem, byla by klidnější, ale stejně stálá...

Příjemně vyzněla i postava Jacoba - se všemi jeho nectnostmi a chybami. Ve své zbrklosti se často dostane do střetu s Bellou - rychle však nastává usmiřování, protože oba jsou natolik rozumní, že si dají věci vysvětlit. Jacob není zdaleka tak dokonalý jako Edward - ovšem Edward měl na zdokonalování své osobnosti několik desítek let, Jacob je mladý kluk, který reaguje impulsivně, i když mu to někdy škodí.

Přesto však je v něčem vyspělejší než Bella - dokonce chápe její bolest a je natolik rozumný, že se nesnaží věci uspěchat. Svým způsobem je Jacob zajímavý a obdivuhodný kluk.

Setkání ve Volteře zanechalo dost silný dojem - rodina Volturiů se všemi členy působila dost hrozivě. Trochu mi připoměli dekadentní společenství upírů v Interwiew s upírem... včetně závěrečné scény s příchozími turistickými obdivovateli středověkých památek...

Tento díl v sobě nese spoustu emočně silných momentů - od rozchodu s Edwardem, přes Belliny deprese, Jacobovy marné naděje, dramatická záchrana Edwarda, chvíle, kdy se Edward shledá s Bellou mi připadá, jako kdyby se Julie probudila těsně před tím, než Romeo vypil jed... takto asi vypadají šťastné konce.
I když i tady je jeden člověk, který ztrácí... Jacob.


Zatmění

29. srpna 2009 v 16:59 | Stephenie Mayerová
Edward je zpět a Bellin život je téměř v normálu. Jediné, co ji chybí k dokonalému štěstí, je ztráta Jacoba - její kamarád nemůže přenést přes srdce, jak lehce Bella Edwardovi odpustila a jak lehce se odvrátila od něj a jeho kamarádů.

Belle se mění domácí podmínky - táta jí dává více volnosti, ale má jeden požadavek - chce, aby Bella nebyla tolik závislá na Edwardovi (kterému zatím nemůže odpustit to, co Belle provedl). Bella připouští jeho námitky a snaží se znovu včlenit do společnosti svých spolužáků a kamarádek - jen k Jacobovi se pořád nemůže dostat, protože kvůli domácímu vězení od svého otce, nemůže zajet do rezervace a promluvit si přímo s ním. Navíc další, kdo jí brání v kontaktech s jejím přítelem, je Edward - který vidí v přítomnosti vlkodlaků velké nebezpečí pro Bellu.

Zatím v nedalekém Seattlu dochází k sérii záhadných a nevyřešených úmrtí - a v okolí Forksu se stále pohybuje nebezpečná Victorie, která se nevzdává v touze pomstít Jamesovu smrt. Quieltští vlci jsou neustále ve střehu a Cullenovi z druhé strany hranice též. Victorie stále uniká a stále se nemůže dostat k Belle.

Bella podlehne spontánnosti a rozjede se za Jacobem. Ten je tak ohromen jejím příjezdem, že jí vše odpustí a oba znovu navazují přátelství. Jacob se rozhodne bojovat o Bellu - o její budoucnost i její život. Chce ji získat pro sebe a udělá pro to cokoliv. Včetně několika chyb, kterých se časem dopustí...

Bella postupně přesvědčí Edwarda, že pro ni není nebezpečný Jacob ani jeho kamarádi. Edward s Jacobem uzavírá dočasnou dohodu o Belliných návštěvách, aby měli oba situaci pod kontrolou.

Cullenovi zjišťují, že záhadné vraždy v Seattlu mají na svědomí tzv. novorození upíři - armáda upírů, které někdo stvořil. Mají obavy, že za tím stojí Volturiovi - a nechtějí dosud zasahovat.

Po jednom víkendu stráveném u Cullenů Bella zjistí, že jí z pokoje zmizelo několik osobních věcí - současně Edward zachytává pachovou stopu neznámého upíra. Všichni začnou znovu pátrat po neznámém upíru, ale stopy se ztrácí.

Mezitím se Bella dočká nového překvapení - rozhovoru s Rosalií, jedinou členkou rodiny, která Bellu neměla ráda. Ten rozhovor vše osvětlí - Rosalie se cítí jako oběť, není ve svém postavení upírky šťastna tak jak by chtěla, chybí jí normální život, manžel, děti... a Belle nemůže odpustit, že toto vše hodlá zahodit za výměnu v nesmrtelnost. A i když nezviklá Bellu v jejím rozhodnutí, přesto ji přiměje se aspoň zamyslet nad tím, co by ztratila... Jacob se snaží o totéž a zaskočí ho zpráva, že Bellina proměna se má uskutečnit už za několik týdnů... Jediné, co oddaluje Bellinu snahu o proměnu, je Edward a jeho podmínka - než ji promění, musí si ho Bella vzít. A myšlenka na manželství vzbuzuje v Belle odpor...

Mezi neustálými přesuny mezi Jacobem a Edwardem náhle Bella zjistí, co se vlastně děje - ta myšlenka ji napadne ve chvíli, kdy má jít na maturitní večírek - myšlenka, že novorození upíři v Seattlu a krádež jejího oblečení souvisí s Victorií - že Victorie tímto vyřadí ochranu rodiny Cullenů a dostane se konečně k nenáviděné Belle.

Cullenovi jsou v pohotovosti - vše se řeší v zákulisí maturitního večírku, který pořádá Alice pro Bellu a její kamarády. Na večírek přichází i Jacob s přáteli - a když se dozví o možné hrozbě, slíbí pomoc Cullenovým. Společný nepřítel je sblíží - Cullenovým se teprve teď uleví, když si spočítají, jakou pomoc právě získali. Bella je jediná, kdo šílí obavami o jejich životy - a v její hlavě se rodí nápad, jak tomuto zabránit.

Alice má vizi, kde a kdy se má střetnutí s upíry konat. Bella si zajistí doma alibi, aby se mohla zúčastnit. Upíři nejprve zasvěcují vlky do způsobu upířího boje - Bella si chce být jista, že Edward nedojde k úhoně a tak přistoupí k citovému vydírání, tím ho přinutí, aby v den bitvy zůstal s ní, mimo boj. Edward jí nedokáže nic odmítnout - a na její podmínku přistoupí.

Společnost se rozdělí - Bella s Edwardem a Jacobem odchází na nedaleké místo, kde má být chráněna, zbytek rodiny a vlci zůstávají na mýtince, určené k boji.
V noci dochází k velkému ochlazení venku - což neblaze působí na Bellu, která je zmrzlá na kost. Jediné, co ji může zachránit před zmrznutím, je teplo - a jediný, kdo ji může zahřát, je Jacob - a Edward, i když nerad, přenechává Jacobovi místo v Bellině spacáku. Prochlazená Bella se postupně prohřívá a jakoby ve spánku slyší jejich rozhovor, slyší, jak mluví o ní... druhý den se situace mění, Bella myslí jen na Edwarda a plánuje s ním společnou budoucnost. Toto vyslechne Jacob a je to poslední kapka pro jeho duši - odchází do nadcházející bitky. Bella si uvědomí, jak moc mu to ublížilo a volá ho zpět. Na rozloučenou ho políbí - a při polibku poprvé pocítí, že Jacob pro ni není jen kamarád. Poprvé prohlédne a přizná si, že může stejnou měrou milovat Edwarda i Jacoba...

Jacob odchází bojovat s upíry, s Bellou a Edwardem zůstává mladý Seth... na mýtinku nečekaně přichází Victorie se svým upírským přítelem a dochází k finálnímu souboji mezi Victorií a Edwardem. Seth mezitím bojuje s mladým Rileym, upírem, kterého Victoria stvořila. V nekonečném bojovém tanečku mezi Edwardem a Victorií zasáhne Bella - ve snaze odvést pozornost upírů si chce ublížit tak, aby tekla její krev a strhla jejich pozornost na sebe - toho si všimne Edward a okamžitě zakončí souboj. Zatímco likviduje Victorii, Seth se úspěšně vypořádá s Rileym... společná bitka tyto dva sblíží.

Stejně úspěšná je i bitka na mýtině - skupina novorozených upírů je zničena, zbývá jen jedna mladá upírka, která se vzdala. Těsně po bitvě přichází nejen Bella s Edwardem, ale i skupina Volturiů - byli v tu dobu vysláni do Seattlu, aby udělali čistku a odstranili nebezpečné upíry. Volturiové jsou opět překvapeni silou Cullenových - mladou upírku však neomilostní a zlikvidují. Bella na vlastní oči vidí, jak bude v prvních měsících a letech vypadat, s čím se bude potýkat...

V bitvě s upíry však dojde k jednomu zranění - a zraněn je Jacob.
Bella si to vyčítá a přichází ho navštívit hned jak je to možné. Chce se s Jacobem rozloučit - nečekaně však mu však dá najevo, že ho miluje. Jacob už ví, že se rozhodla pro Edwarda, a toto doznání mu stačí. Ví, že udělal vše pro to, aby Bellu získal a ví, že přišel čas ustoupit... přestože je věkem mladší než Bella, psychicky je zralejší. Přes to však není schopen se s touto představou srovnat a jakmile se uzdraví ze zranění, promění se ve vlka a opouští Bellu, rodinu i přátele...

Před Bellou zůstává poslední překážka k uskutečnění jejího snu, být rovnocenná Edwardovi ... svatba.


Zatmění bylo stejně překvapivým románem, jako předchozí dva díly - i když akce je zde méně, řeší se hlavně problém vztahu mezi Bellou, Edwardem a Jacobem - Bella už ví, jako to je, žít bez Edwarda, ví, jaké to je, kdyby žila s Jacobem. Edward i Jacob mají jeden cíl - získat Bellu. I když Edward má situaci usnadněnou...

Navíc je tu i problém nepřátelství mezi quieltskými vlky a upíry. Jacobova počáteční averze a nevraživost se dá lehce vysvětlit žárlivostí - ale i Jacob časem začne posuzovat tuto rodinu jinýma očima a začne cítit trochu respektu a uznání k jejím členům.

Ovšem co mi tentokrát trochu vadilo, byla Bella samotná - na to, že původně byla osůbka dospělá a zodpovědná a soucitná, tady jde veškeré dobré vychování stranou - po návratu Edwarda se z Belly náhle stává naprosto sobecký a rozmazlený tvor, který tak trochu zneužívá své situace. K Jacobovi se chová chvílemi dost příšerně, vzhledem k tomu, co pro ni znamenal - k Edwardovi by si nedovolila desetinu nepříjemností, kterými "oblažuje" Jacoba. K její cti ale musím poznamenat, že je schopna zamyslet se nad svým chováním a snažit se napravit některé chyby, kterých se dopustila...

Částečně mi připadá, jako by si Bella až v této době odbývala normální pubertu. Co víc, začíná zvolna prosazovat svou vůli - i když je zdánlivě slabá, nešikovná a nemotorná, ukazuje se, že některých cílů dosáhne. Dokáže se vzepřít svému otci, dokáže se pohádat s Jacobem, dokáže i překonat Edwardovu vůli. A co víc, dokáže sama sobě přiznat pravdu...

Rozbřesk

29. srpna 2009 v 12:03 | Stephenie Mayerová |  Knihy - fantasy a scifíčka

Bella definitivně unikla nebezpečí od mstivé Victorie, odmaturovala a čeká ji poslední událost - svatba.

Ve svatební den je Bella díky šikovným rukám Alice a Rosalie opravdu nádherná. Na svatbě nechybí v roli zástupců indiánů její přítel Seth. Svatba, která se koná, je vrchol ideálních představ každé mladé holky - spousta svatebních hostů a dojatí rodiče... a na závěr Bella dostává nejhezčí svatební dar - vrací se Jacob, aby se s ní rozloučil...

Po ideální svatbě následují ještě ideálnější líbánky - až se člověk ptá, jestli tato neuvěřitelná romantika bude pokračovat i nadále. Věřte, nebude. Po několika úžasných dnech, kdy novomanželé překonali počáteční ostych a obavy, náhle Bella zjistí, že otěhotněla. A že toto těhotenství probíhá poněkud jinak než u jejích vrstevnic. A že toto těhotenství hodlá Edward společně s Carlislem ukončit.

Jenže Bella, ve které se náhle probudí mateřské instinkty, se obrací o pomoc k nejméně oblíbenému členu Cullenovic rodiny - k Rosalii. Rosalie zasáhne a soudržnost rodiny se rozpadá na dva tábory... Bella se vrací do vily Cullenových a Carlisle jakožto doktor pro ni vybavuje pokoj s nejmodernějším lékařským zařízením. Bella totiž začíná projevovat příznaky vyčerpání a vyžaduje zvláštní péči.

Quielští vlci začínají mít podezření - náhlý návrat Belly a záhadné okolnosti jejího onemocnění je přivádí k domněnce, že Bella prochází přeměnou v upíra - a rodina Cullenových porušila dohodu. Sam svolává společenstvo a plánuje okamžitou odvetu - Jacobovi i Sethovi, kteří se vzpírají rozhodnutí a chtějí řešení smírnou cestou, dává jako alfa příkaz k boji . Jacob je nucen poslechnout - ale po chvíli vnitřního boje se náhle vzepře a odmítne poslušnost. Prohlásí se za skutečného alfu - vůdce (titul, který mu po rodové linii náleží) - a opouští smečku. Cílem jeho cesty je zjistit, co se vlastně u Cullenů děje...

Proti svému očekávání nenajde Bellu - netvora, ale Bellu, dosud člověka - a velmi nemocnou. Fáma nelhala. Bella chřadne, dítě vysává všechnu její sílu a energii, je příliš silné. Jacob vidí Edwarda - zoufalého a v jeho beznaději poznává, jak je situace vážná. Edward je schopný všeho, je ochotný podstoupit všechno, jen aby Bella přežila a žila. Jediný, kdo klade odpor jeho snahám o nápravu, je samotná Bella, s pomocí Rosalie.

Jacob zjistí, že je k Belle přitahován záhadnou silou, přestože je znechucen jejím těhotenstvím a hlavně jejím postojem, nedokáže ji opustit. Při jednom z rozhovorů s Carlislem ho mimoděk napadne spásná myšlenka, díky které Bella může přežít.

Mezitím se k Jacobovi nečekaně připojují dva členové smečky - Seth, který má Cullenovy prostě rád a jeho sestra Leah, pro kterou je odchod od Sama vnitřní vysvobození. Jacob je zprvu odmítá, nechce se stát vůdcem smečky, ale potom jejich pomoc přijímá...

Cullenovi využívají chvíle klidu, aby se vydali na lov a doplnili zásoby... v domě zůstává Edward, Rosalie, Alice a Jacob, když náhle dojde k nehodě a Bella se musí během několika vteřin rozhodovat mezi životem a narozením dítěte... volí to druhé. Během drastického porodu Bella umírá a Edward zasahuje se svým upířím jedem... nastává doba proměny. Dítě žije a z Belly se stane upír.














Příběh však nekončí - Jacob chce novorozenou Renesme zabít - smrt za smrt. Při setkání tváří v tvář se však naplňuje jeho vlčí osud - Jacob se "otiskne". Jeho novou láskou se stává Renesmé....

Tato skutečnost změní vztahy mezi vlčí smečkou a upíry. Mizí odvěké nepřátelství a quieltští vlci přijímají spolu s Renesmé i Cullenovy. Přichází však jiná starost - Renesmé roste neuvěřitelným tempem, během několika týdnů vypadá jako po několika měsících... s tempem růstu si Bella i Edward lehce spočítají, kolik let Renesmé zbývá. Jediná šance, které se chytají, je postupné zpomalování růstu...

Během té doby má náhle Alice nové vidění - vidí své známé v Denali a vidí člena denalské rodiny, Irinu, která přichází na návštěvu. A Irina skutečně přijde - nečekaně a v době, kdy je Bella s dcerou a Jacobem na lovu. Irina vidí malé dítě, neskutečně krásné a neobvykle nadané. V prvním popudu se obrací a míří na jih, k rodině Volturiů. Jaký dopad její návštěva Volturiů bude mít, znovu uvidí Alice - v její vizi se objevují Volturiovi v odvetné misi, v likvidaci tzv.nesmrtelného dítěte. Neboť Irina netušila, že Renesmee je poloviční člověk, nikoliv přeměněné dítě.

Podle Alicina odhadu má Bella s Edwardem asi měsíc času - jediná šance, jak zpomalit Volturiovy, je najít svědky, kteří by potvrdili, že Renesme není přeměněný upír, ale lidské dítě. Cullenovi okamžitě vyrazí, aby našli co nejvíce svědků. Největší rána však Bellu zasáhne, když zjistí, že Alice s Jasperem utekli. Jediný odkaz od Alice je neznámá adresa neznámého člověka... když Bella vypátrá, o koho jde, opustí ji poslední naděje - je to padělatel dokladů, z toho Bella usoudí, že vše skončí špatně a jediná šance je zachránit Renesme - s novým rodným listem a dokladem pro ni a pro Jacoba...

Příchozí svědkové jsou nejprve šokovaní přítomnosti dítěte - když poznají, že jde skutečně o lidské dítě, jsou okouzlení. Bella zjistí, že je obdařena neobvyklou silou - to, co ji chránilo před čtením myšlenek od Edwarda a útoky od Jane, byl štít. Snaží se použít štít tak, aby ochránila nejen sebe, ale i celou rodinu.

Volturiovi konečně přicházejí, v plné síle, se svými rodinami a se svědky. Najdou však nejen rodinu Cullenových, ale i spoustu dalších upírských členů a nečekaně i připravenou vlčí smečku. To zarazí jejich postup - ne však jejich úmysly. Zpráva o nesmrtelném dítěti byla totiž jen záminka - jak zničit konkurenci a získat pro sebe nejnadanější členy, Edwarda, Alici a Bellu.

Boj, který následuje, je trochu odlišný - než se rozpoutá vražedná a konečná bitka, svede rodina Volturiových s Cullenovými psychický souboj - v tomto souboji však vyhrává Bella, která se naučila používat svůj štít. Volturiovi jsou odraženi - od konečného boje je však odradí návrat Alice, která sebou přivede i živé svědectví - další dítě, podobné Renesmé - dítě upíra a člověka.

Aro Volturi nesdílí vražedné choutky svého bratra Caia - jeho uznání a obdiv k neuvěřitelnému nadání zvítězí nad touhou zlikvidovat konkurenční rodinu. Spor je ukončen nerozhodně a Volturiovi se vrací....

Před Edwardem a Bellou se otevírá věčnost...

















K dosud poslednímu dílu jen tolik - byl trochu odlišný od těch předchozích, zejména v tom, že Bella konečně dospěla. Vyzrála fyzicky i psychicky.

Na počátku knihy vše vypadalo příliš idylicky - ukázkově nádherná svatba, božské líbánky na mořském ostrůvku ... které se mění v noční můru... Autorka si tentokrát pořádně vyhrála a Bella dostává zabrat ve svém těhotenství - její dítě je totiž silnější než matka a Bella svou lidskou křehkost pocítí mnohokrát...

Bolest procítí ještě mnohokrát, naposledy při přeměně v upíra... od té chvíle však jako by vešla do ráje - je rovnocenna Edwardovi, dokáže neuvěřitelné věci, je krásná tak, jak nikdy nevěřila, že bude... vše, co si vysnila, se jí splnilo. Ale i v ráji se najdou stíny - a Bella pocítí znovu strach, když její dcera roste příliš rychle - a když přichází rodina Volturiů, aby je všechny zničila.

Celý závěr naznačuje jasně, co chtěla autorka říct - kniha je především o lásce. Láska k matce způsobila Bellin příchod do Forks, láska Bellu přivedla k Edwardovi, láska dala Edwardovi nový život a směr, láska k otci Bellu přiměla překonat se v prvních dnech své přeměny, láska ke svým blízkým Bellu naučila, jak používat svou psychickou zbraň, láska ji přiměla i ke kroku rozloučení s nejdražším, co měla - se svou dcerou...


Hodnocení? Obvyklých 80% - a už se těším a doufám, že vyjde Midnight Sun...

Návrat k živlům

24. srpna 2009 v 17:00 | Dušan Malíř |  Zelené peří

K vodě se navracím.
To abych mohl ještě jednou milovat,
Ještě jednou se ponořit - a ne už hořce
Své srdce opustit
Jako cukr se opouští v čaji
Své srdce rozehnat lžičkou, ochutnat
A nespálit si jazyk
K vodě se nevracím.
K ohni, ohni, ohněm směřuji
Mít oči všechny navrch hlavy, praskat jak dřevo, plápolat,
Peklo hledat,
Uhlíky duši svou krvavě propalovat, před tvými plameny stát,
Celý svůj rozum vyříznout a drsně ti ho podat,
Ohni se svěřuji.
Obloha, vzduch, vítr, vichr
Bořím se, létat se učím a
Vždycky spadnu dolů - co s tím
Hlavu mám stále v oblacích, nohama nedosáhne na zem,
Je jako oběšenec nepřítomný,
Jako motýl třepotavý, nežije
Rychle ho natáhněte, odřízněte, nebo aspoň chyťte,
Vítr mi nedají
Země na obzoru, obzor na zemi,
Tak nějak vzájemně hlínou obehnaný jako kořen být
A zase stoupat vzhůru, korunu k nebi vyhodit
Vysoko ke slunci se vzpínat, chtít déšť
A ze čtyř živlů život vytvořit


Slunce v Arles

24. srpna 2009 v 16:58 | Dušan Malíř |  Zelené peří
(Tato báseň ve mně evokuje představu Vincenta van Gogha - jeho bláznivé vize, barvité představy, život kolem - srpnové pole, první pečené brambory, noční lety padajících hvězd...)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Slunce v Arles je chamtivé
Z domovů sílu, z lidí rozum vysává
Všechny slunečnice spálilo. Vodu k nim nepustí.
Všechno je moje!
Malíři pod stojany shrbení
V okolích lidé rozsetí jak zrno
Ulice vyprahlé i prahnoucí, šílené kavárny i pijáci
Hltači brambor, chlapíci, výlety na Klíč
Cypřiše ve větru i ohně plápolající
Všechno mi patří!
Pohledy na moře i na hory, zátiší, lesy, židle,východy
Mosty přes řeku i povozy
Zahrady, blázince i hampejzy
Barvy z oblohy i z obilí
Zkroucený kostel, ulice, bouřka, havrani


Čaroděj

24. srpna 2009 v 16:10 | Dušan Malíř |  Zelené peří

Kouzlil kolem jejího krku rukama
Jazykem jazyk rozhýbal
Pohybem o zbytky vůle ji připravil
Pohledem pod kůži pronikal
Tichým slovem ji rozechvěl, až její tělo zanaříkalo
Získával na dní moc tak důkladně,
Že sama nevěděla, jestli jsou dva anebo splynutí
Chvějivé pohyby prstů kolem šíje se šířily
Obrazy neskutečné ji omámily
Dolů nádherně padala
Tajemná zaříkadla z úst se vydrala
Její tělo se zjevilo,
Duše nočním běsům propadla

Šátky a pomeranč

24. srpna 2009 v 16:09 | Dušan Malíř |  Zelené peří

Podával slepému modré šátky a říkal: tohle je obloha!
Rozřízl pomeranč a šťávu vymačkával do úst
Sladké soumraky
Dýchal mu zblízka na zuby - vítr znáš!
Někdy prší a to se celé město rozmaže
Jako když černou rukou hladíš bílou zeď.
Pak svítí slunce, to se smějeme
Zvonil mu zvonky kolem hlavy
Takhle se směješ ty
A takhle já
Vzal rašpli a chvíli chrčel o dřevo
Duha je veliký most mezi deštěm a sluncem
Ale nedá se uchopit
Ne. Duha se nedá vysvětlit.


Výlet na Klíč

24. srpna 2009 v 15:23 | Dušan Malíř |  Zelené peří

Řítit se jako o závod, ošlehán větrem, spálený
Napínat svaly nohy kamenné.
Hlad.
Dávat pozor na vratké balvany
K vrcholku oči napínat.
Ještě taková dálka před námi!
K pařezu zasednout. Sváču spořádat.
Chceš rajče?
Vem si ještě chleba!
No tak Honzo neblbni
Chci tě
Ty moje rajčátko
Krajíčku můj
Takhle tam nikdy nedojdeme
Na Klíči krásný výhled zneuctít
Rozkousat kraje, vesnické domky posvačit,
Široký prostor vstřebat,
Alespoň sníst, když už ne požírat.
Alespoň pohltit.


Láska

24. srpna 2009 v 15:21 | Dušan Malíř |  Zelené peří

Otevři své srdce prvnímu člověku
Nech vstoupit četu vojáků
Aby si mohli střílet dobývat pobývat a medit
V bílém pokojíku umazat záclony, křehké větévky zlámat
Ze střepů poskládat novou pravdu. A ukrást všechno zbytečné.
Zůstaň otevřená. Poznamenaná přítomností v bolesti
Bojíš se opustit své srdce
Ale jediná správná cesta vede středem pekla
Nekopej nekousej otevři své srdce prvnímu člověku
Nech vstoupit četu vojáků
A potom všechny zastřel dobij a pobij
A nediv se.

Osamělost má bílé záclony

Setkání

24. srpna 2009 v 15:20 | Dušan Malíř |  Zelené peří

Modlili se jeden k druhému jejich sepjaté ruce se dotýkaly
odveď mne pryč!
V tomhle světě se špatně žije
špatně bydlí
mluví
i vyhrává!
Odvez mě alespoň na chvíli
Jejich chamtivé ruce se polykaly
V nastraženém letadle odletět tupé domy pod sebou
nechat opustit upustit setkání
vyměnit odevzdávání
pohledem do mozku pronikat
šeptat své bolesti
otvírat v dlaních společných NIC
Komu se svěříme? Komu rozdáme jeden druhého?
Jak?
Už s tebou nechci umírat. Chci žít!
Jejich nemocné ruce se odtáhly.

Samotář

24. srpna 2009 v 15:16 | Simona Lacinová |  Zelené peří

Volám na vás z druhých břehů,
nepokoušeje se hledat most.
Jen čekám, kdo z vás dřív se do záhadné vody osmělí.
Já zcizen vám jsem byl a nevím kým.
Já plachý stín svých ohňů, světlem vržený,
já, pavouk chycený do vlastních pavučin,
já temnokněžník v orlím hnízdě něhy
S plnou číší u prázdného stolu,
s pohostinstvím bez hostů,
já Robinson své věže, jsem i v pátek sám
já vlastním zámkem uzamčený kastelán
já dveře otevírám odkořán
já vlk ztracený v lese opuštěn ve vaší společnosti
Zakořeněn v útěku k vám prchám do sebe

Z druhých břehů na vás, nepokoušeje se hledat most,
jen čekám, že se někdy ve studené vodě osmělím

Květnová noc

24. srpna 2009 v 15:14 | Simona Lacinová |  Zelené peří

Z kalamáře vytepané stříbrem upouštějí inkoust
Z politého ubrusu k nám ukapává tma
Děrováním v oblacích zatéká vesmír
Město potápí se vzhůru

Na samém dně tmy se rozsvítila perla
Hvězdář sklíčky dalekohledu nahazuje splávek pohledu
A čeká na úlovek

Vtom noc rozhoupala sítě souhvězdí
a uchvátila všechny malé rybky v nočním přístavu
kde kotví domy s okny luceren.
Ty bárky naděje s večeří na stolech,
ty vraky opuštěné míjím plavbou v ulici
Rub dne je žíhá neinspiracemi

Jsou vidět špendlíkové hlavičky, které upínají naše oči naruby
Tma nahání duši lišej snů
a večernice, měla-li kdy tvář,
nosí pihy se znamínkem krásy.

Mám přepych perských zámků, podpíraný loubím hvězd,
Tam sultán s půlměsíčnou šavlí dobývá se
pro vysněnou princeznu
Prach galaxií propadá se strunami
Je slyšet hudba sfér
a každou chvíli spustí Beethovenovu Měsíční sonátu
Vyjdu před dům

V duchu poklekám a mojí modlitbou je mlčení,
Jako bych se díval na báň kaple sixtinské
Nahazuji splávek myšlenek a čekám slova ze tmy,
která shlédla se v mém nitru.
To je noc, příjemné mrazení,
jdi spát nebo tančit,
noc rána moudřejší.
Velké oko mrká, znovu zraje do úplňku,
pastýř z ráje hlídá na zemi své ovce

K břehům se blíží milenci - až přijdou k řece
uvidí se v druhém nebi
Slza -
a poteče tvůj déšť


Na podkroví duši a na dvířka uší
Klepot zmoklých návštěvníků dětství
Listy se v bázni v lázni sklání
Klání s pláčem prohrávají
V psacím stroji prostém klapek slyšíš kapek bubnování
Na parapet krápe krapet divný telegraf.
Morseovu abecedu pomatených zpráv.
O vlastním stesku.
Vodou šifrované vzkazy ranou o sklo puknou.
A vyzrazen je smutek po něčem,
Co zoufale ti schází…


Obléci si květiny

24. srpna 2009 v 15:11 | Simona Lacinová |  Zelené peří

Obléci si květiny a rozběhnout se jaru naproti
Můj sen, těžko splnitelný
Mé přání navždy srdci ukryté je, jako noční můra,
která mě pronásleduje den co den, noc co noc a každou chvíli.
Kéž se zase vrátím do rozkvetlé zahrady, plné divotvorných květin
Kéž se zima nevrátí a já budu moct běžet zas a znova osvěžit se k potůčku
a oblažit svou mysl krásně průzračnými kapkami rosy


Pinochio

24. srpna 2009 v 15:10 | Simona Lacinová |  Zelené peří

Čerstvě vyřezaná loutka rozhoupala noční šero
Rozhrnula mlhu jako průhledné závěsy
a propustila slunce. Velkou cívku niti.
Vypustila mráčky, dokreslila stromům listy,
milion pusinek nadechujících náš strach.
Toky slz spojila v jeden pramen,
přičichla k hoblinám a zaposlouchala se
do zpívajícího bodláku a skály.
Rozmotala se z lanek pečlivě končících ohoblovaných kloubech
jejího lípového já
Svýma dřevěnýma očima prošmejdila každý kout zchátralého jeviště,
S klapotem malých dřeváčků se vydala navštívit vůni neznáma,
Udělat na vás dlouhý nos.


Kresby na obloze

24. srpna 2009 v 15:08 | Simona Lacinová |  Zelené peří

Pozoroval jsem kresby na obloze,
jak mi kreslí budoucnost.
Jak mi linkují život.
Pozoroval jsem kresby na obloze,
a bylo mi úzko. Nemoh jsem nic dělat.
Pozoroval jsem kresby na obloze
Najednou jsem se neudržel, prostě jsem se rozplakal
A sledoval mlhu, jak mi gumuje mý šťastný vzpomínky,
Jak mi gumuje osud,
Jak mi gumuje mý lásky.

Pozoroval jsem kresby na obloze
A tak trochu litoval svý budoucnost,
Tak trochu litoval sám sebe.
A slza mi smazala tvář.

Zítra tě půjdu chytat

24. srpna 2009 v 15:07 | Simona Lacinová |  Zelené peří

Zítra tě půjdu chytat. Do jeskyně plné modrých havranů.
Křičí a chtějí, abych tě chytila
do sítě upletené z jejich modrých křídel
Křičí do modrého světa havranů a roní obrovské slzy
Černé vlasy ti vlají do obličeje, máš černé oči, v kterých je smutek
Asi za to můžou ti havrani, nebo já,
která tě už tak dlouho miluje.
Asi mám smůlu.
To budou ti havrani.


Rady a návody na výrobcích

24. srpna 2009 v 14:38 | neznámý |  Došlo mi v e-mailu... vtípky, hříčky, zajímavé texty
Rady a návody na výrobcích:

(Zdroj: http://aaalenka.b/sblog.cz)

1.Na šňůře od čínských vánočních světel
POUZE PRO POUŽITÍ VENKU NEBO UVNITŘ

2.Na arašídech od Sainsbury´s
VAROVÁNÍ - VÝROBEK OBSAHUJE OŘECHY

3. Na pokrývce z Taiwanu
NEPOUŽÍVEJTE JAKO OCHRANU PROTI TORNÁDU

4. Na Tchajwanském šampónu
POUŽÍVEJTE OPAKOVANĚ

3. Na zavírátku anglického ochuceného mléka
PO OTEVŘENÍ NEOBRACEJTE LÁHEV VZHŮRU NOHAMA

4. Na novozélandském spreji proti hmyzu
TENTO PŘÍPRAVEK NEBYL TESTOVÁN NA ZVÍŘATECH

5. V některých zemích na dnech lahví s Coca-Colou
OTEVÍREJTE DRUHOU RUKOU

6. Na fénu značky Sears
NEPOUŽÍVEJTE VE SPÁNKU

7.balíčku mražených hranolek
MŮŽETE BÝT VÍTĚZ ANIŽ BYSTE COKOLIV KUPOVALI! PODROBNOSTI UVNITŘ!

8.Na balení oválného mýdla
POKYNY - POUŽÍVEJTE JAKO OBYČEJNÉ MÝDLO

9.Na desertu zvaný Tiramisu z Tesca (vytišteno zespodu na krabici)
NEOTÁČEJTE VZHŮRU NOHAMA!

10.Na chlebovém pudinku od Marks & Spencer
PO ZAHŘÁTÍ BUDE PRODUKT HORKÝ


13.Na balíčku oříšků od American Airlines
INSTRUKCE - OTEVŘETE BALÍČEK, SNĚZTE OŘÍŠKY

14.Na švédské řetězové pile
NEPOKOUŠEJTE SE ZASTAVIT PILU SVÝMA RUKAMA

15.Na dětském kostýmu Supermana
ANI S TÍMTO KOSTÝMEM NEMŮŽETE LÉTAT
16.Na některých mražených jídlech
NÁVRH NA SERVÍROVÁNÍ: ODMRAZIT

17.Na krabici s hotelovou koupací čepicí
POUZE NA JEDNU HLAVU

18.Na balíčku žehličky značky Rowenta
NEŽEHLETE OBLEČENÍ NA TĚLE

19.Na obalu Nytolu - prášku na spaní
VAROVÁNÍ - MŮŽE ZPŮSOBIT OSPALOST


Několik dobrých hlášek...

24. srpna 2009 v 14:36 | neznámý |  Došlo mi v e-mailu... vtípky, hříčky, zajímavé texty

Dlužíte-li bance 100 000 Kč, jste v prdeli.
Dlužíte-li bance 100 000 000, je v prdeli banka.

Moje rodina byla tak chudá, že kdybych se nenarodil jako chlapeček, tak bych si ani neměl s čím hrát.

Můj dědeček byl elektrikář, našel jsem na půdě helmu s dvěma blesky.

Mě doktor doporučil sexuální zdrženlivost, tak jsem se dneska ráno sexuálně zdržel a málem jsem přišel pozdě po práce.

Jsou tři etapy života:
Mládí, střední věk a vypadáte dobře!

Tak se jednou šťourám hřebíkem v uchu a najednou...
TICHO.

Válku mezi muži a ženami nikdy nikdo nevyhraje.
Je tady příliš mnoho bratříčkování s nepřítelem.

Dítě se začíná smát ve věku čtyř týdnů. Do té doby vás vidí moc rozmazaně.

Nedaleko Prahy spadlo na hřbitov malé sportovní letadélko, záchranné čety vytáhly zatím přes 300 mrtvých těl.

Praxe ukazuje, že vzrušení ženy lze úspěšně stimulovat různými mechanickými hračkami.
Jako nejlepší se z tohoto hlediska ukazuje Porsche 911.

Není dobré učit se od mládí jen jednomu plaveckému stylu.
Například jeden můj známý spadl do studny, uměl plavat jenom motýlka a umlátil se o stěny.

Děsně nesnáším opilce. Minule, když jsem šel z hospody, tak mi pořád šlapali po rukou.

Společností DUREX bylo zjištěno, že dospělý člověk má sex cca. 3x týdně. Rád bych věděl, kterej hajzl za mě šuká!!!!!

Lidi o mně říkají, že jsem flegmatik. Mně je to ale jedno!


Něco pro dobrou náladu

24. srpna 2009 v 14:34 | neznámý |  Došlo mi v e-mailu... vtípky, hříčky, zajímavé texty
Zeť vyhazuje tchýni z okna z pátého patra a říká:
Vidíš, jinej by Tě zabil a já tě pouštím na svobodu.








Pýtá sa turista bači:
Bača, kde sa tu páli slivovica?
Vidíte ten kostol?
Vidím.
Tak okrem neho všade....

Banka: "Dobrý den, pane! Jak vám můžeme pomoci?"
Klient: "Dobrý den! Chtěl bych si vybrat peníze - dědil jsem,
číslo účtu je 889635."
Banka: "Dobře, dobře, ano, máme Váš účet zaznamenaný v
počítači. Máte tam teda pěknou sumičku! Nechtěl byste si u
nás, když už jste tady, založit termínovaný účet? Nebo
vstoupit do podílových fondů, anebo Vám můžeme nabídnout
nějaký jiný výhodný spořivý produktík?"
Klient: "Paní, vy jste asi neslyšela dobře... já jsem říkal,
že jsem DĚDIL a ne, že jsem DEBIL...!"









"Majitelé kapitálu stimulují proletariát ke koupi stále většího množství a
stále dražšího zboží. K tomu využívají půjček, které sami poskytují. Zvrat
nastane ve chvíli, kdy se tyto půjčky stanou nesplatitelnými. Nesplacené
půjčky nutí banky k půjčkám u státních institucí. Rozhodující role státu v
půjčkách soukromým firmám bude prvním znakem nástupu nové éry - éry
komunismu, a to celosvětově.
Karel Marx 1867 "Kapitál"


Hoši a děvčata je to za dveřmi!

V Brdech se začne stavět radar mezikontinentálního významu.

Protože se ovšem bohužel nachází uprostřed lesů, povedou k němu dlouhé kabely.

Mějte se na pozoru, Američané!

Ten, kdo vás může položit na lopatky, nevolá: Alláh Akbar!

ale křičí: Fero, kurva, tady je mědi jak sviňa!