Exedra znamená místnost. V této místnosti najdete obrázky, vtipné texty, zajímavé básně nebo recenze o knihách či filmech.

Květen 2010

Jako že života

30. května 2010 v 16:37 | neznámý |  Došlo mi v e-mailu... vtípky, hříčky, zajímavé texty
Muž se prochází po pláži v Kalifornii, hluboce ponořen do modlení.
Najednou se zatáhne obloha a zvučným hlasem promluví Bůh.
"Protože mě věrně následuješ, splním ti jedno přání.."
Muž pohotově odpoví:
"Postav most na Havaj, abych si tam mohl kdykoliv zajet."
Bůh odpověděl:
"To není zrovna lehké přání. Dovedeš si představit ty pilíře sahající až na dno Pacifiku?
To množství železa a oceli k jejich vybudování?
To je úkol, jehož současné lidstvo není schopno dosáhnout!
Zamysli se ještě jednou, a zkus vymyslet něco, co by uctilo i mne."

Muž se znovu zamyslel a konečně řekl: "Bože, přál bych si rozumět své
ženě. Chtěl bych vědět, jak se cítí; na co myslí, když se mnou nemluví;
proč pláče; co tím myslí, když říká, že se nic neděje; a jak mohu svou
ženu učinit opravdu šťastnou."
Na to Bůh řekl:
"Chceš na tom mostě dálnici o dvou nebo o čtyřech pruzích?"

Konec řetězových mailů

20. května 2010 v 13:53 | neznámý |  Došlo mi v e-mailu... vtípky, hříčky, zajímavé texty

KONEC ŘETĚZOVÝCH MAILŮ

...je někdo, kdo podobný nedostal? :o)
Ahoj, jmenuju se Nasranej.

Trpím několika vzácnými a smrtelnými chorobami: špatnými výsledky
písemek a testů, extrémním panictvím a strachem z toho, že budu unesen a
rektálně zabit silným elektrickým proudem, protože jsem neposlal dál asi 50
miliard podělaných řetězových dopisů. Dopisů od lidiček, kteří skutečně
věří, že když se tyhle dopisy pošlou dál, tak to ubohé malé děvče z
Arkansasu, které se narodilo s prsem na čele, shromáždí dost peněz na
operaci, a to právě včas, než ho rodiče prodají do cirkusu. Opravdu věříš,
že Bill Gates tobě a každému, kdo "jeho" mail pošle dál, dá 100 dolarů? Ale
k věci:
tento mail je jedno velké FUCK YOU všem těm lidičkám tam venku, kteří
nemají nic lepšího na práci. Bude se ten zlý kobold řetězovych dopisů v
mém pokoji plazit a mučit mě, zatímco spím? Mučit, protože jsem přerušil
řetěz, ktery vznikl v roce 5 a do Evropy byl přivezen křižákem, který
uprchnul z vězení, a který když vydrží do roku 2800, bude zapsán do
Guinessovy knihy. A zde jsou tři nejoblíbenější typy:

ŘETĚZOVÝ DOPIS TYP 1

Ahoj.
Sjeď dolů
Něco si přej.
Sjeď dolů.
Ne, to ne.
Sjeď dolů.
Ne, to taky ne - ty prase, sjeď dolů.
Sjeď dolů.
Sjeď dolů.
atd. Hahaha


Takže, jestli tenhle dopis nepošleš v následujících 5 sekundách 5096
lidem, znásilní tě jednonohá námořnice lesba a budeš shozen z výškového
domu do 1m širokého sudu s břečkou. A to je pravda! Protože TADY TEN
dopis
není jako všechny ostatní. TENHLETEN je PRAVDA!

ŘETĚZOVÝ DOPIS TYP 2


Ahoj a díky, že sis našel čas k přečtení tohoto dopisu. Je tu jeden malý
hoch v Baklaliviatatlaglooshenu, který nemá paže, rodiče, vnitřnosti a
uši. Život tohoto ubohého dítěte může být zachráněn, protože pokaždé,
když bude tenhle dopis poslán dál, dá Centrum.cz jednu korunu na "konto
malého hladovějícího chlapce z Baklaliviatatlaglooshenu bez rukou, nohou,
vnitřností, rodičů, uší ". Automaticky! Ach ano, a nezapomeň, že my
nemáme absolutně žádné prostředky na zaplacení odeslaných mailů. Takže
předej dál! Pošli tenhle mail 5 lidem během příštích 47 sekund.

ŘETĚZOVÝ DOPIS TYP 3

Ahojky tam venku! Tenhle řetězový dopis existuje od roku 1897. To je
absolutně neuvěřitelné, protože tehdy ještě nebyly maily. A tak to
funguje:
Pošli ho v průběhu příštích 7 minut 15,067 lidem, o kterých si myslíš,
že by ho mohli využít, jinak....:

*Bizarní horor scénář č.1


Elke Röschenová šla jednou v sobotu pěšky ze školy domů. Tenhle mail
dostala teprve přednedávnem a ignorovala ho. Uklouzla na psí hromádce,
spadla přesně do stoky, polila ji hustá hnědá močůvka z odpadních kanálů
a
odřela se o mříž městské čističky. Nejenže potom komicky páchla, ona
také
umřela. To se ti taky může stát!

*Bizarní horor scénář č.2


Thomas Krögerson, třináctiletý hyperaktivní hoch, našel tenhle mail ve
své schránce a ignoroval ho. Ve stejný den ale později šel po ulici, podíval
se nahoru, dostal vánočním stromkem přímo do očí (bylo to ve Švédsku,
krátce po Vánocích), zavrávoral na silnici a srazilo ho nákladní auto
IKEA. To stejné se stalo jeho přítelkyni! Oba zemřeli, přišli do pekla a
byli odsouzeni jíst až na věčnost holandské automatové krokety. To se ti
taky může stát!

Bylo to srozumitelné? Když dostaneš řetězové, dopisy, které tě vytočí a
nechávají nešťastným, vymaž je. Když jsou alespoň veselé, pošli je dál
lidem o kterých si myslíš, že sdílejí tvůj humor. Neposílej ostatní lidi
virtuálně někam, zatímco máš špatné svědomí kvůli nějakému člověku z
Botswany trpícímu leprou, ktery ještě k tomu nemá žádné zuby a už 27 let
je připoután na záda mrtvého slona, a jehož jedinou šancí je každý dál
poslaný mail, protože jinak do tvé předzahrádky narazí raketa.

Toto je poslední řetězový mail který kdy v životě odešleš. Pokud po něm
rozešleš dále jakýkoliv jiný řetězový mail, opustí tě tvá láska (a
žádnou již nikdy nepotkáš), už nikdy nezažiješ dobrý sex, vyhodí tě z práce
(či ze školy), vyhoří ti byt a nakonec dostaneš rakovinu. Tento mail rozešli
minimálně 10 dalším lidem, jinak tě stihne stejný trest. Potom tě může
hřát dobrý pocit u srdce, že si tímto řetězovým mailem pomohl v boji
proti řetězovým mailům.

Zdroj - již neaktivní blog:

Proč muži nemají být redaktory v poradně v časopisech pro ženy

16. května 2010 v 20:11 | neznámý |  Došlo mi v e-mailu... vtípky, hříčky, zajímavé texty

Milý Honzo, doufám, že mi dokážeš pomoci.
Jednoho dne jsem nechala manžela koukat doma na televizi a odjela do práce.
Asi tak 2 kilometry od domu mi najednou přestalo auto jet - musela jsem se vrátit
pro manžela, aby mi pomohl. Když jsem dorazila domů, nemohla jsem uvěřit tomu,
co jsem viděla: Byl v posteli se sousedovou dcerou! Je mi 32, manželovi 34 a jí 19.
Jsme spolu 10 let. Manžel se mi přiznal, že spolu chodí víc než půl roku. Do manželské
poradny nepůjde.
Jsem úplně v koncích, prosím, pomoz mi.
Magda


Milá Magdo,
Že Ti přestalo jet auto po tak krátké cestě může být způsobeno mnoha příčinami.
Nejprve zkontroluj jestli není ucpaný přívod paliva. Pokud je čistý zkontroluj veškeré
přívody vedoucí k motoru. Také zkontroluj kabely včetně ukostření.
Jestli není problém tady, je potřeba provést kontrolu palivového čerpadla jestli není
poškozené a dává správné množství paliva.
Doufám, že jsem Ti pomohl
Honza

POZN. - takový poradce na zabití!

... modlitba...

7. května 2010 v 12:29 | neznámý |  Došlo mi v e-mailu... vtípky, hříčky, zajímavé texty
(text nalezený ve starém kostele v Baltimore je datován do roku 1692)

Kráčej klidně uprostřed spěchu a pamatuj, jaký pokoj je v tichu. Buď vždy v dobrých vztazích s druhými lidmi, aniž by ses při tom zříkal sebe. Svou pravdu pověz vždy klidně a jasně, poslouchej však také, co říkají druzí, a to i hlupáci a i ignoranti, i oni mají svůj příběh.Budeš-li se příliš srovnávat s druhými, můžeš se stát pyšným nebo naopak zahořklým. Vždy budou horší a lepší než jsi ty. Raduj se stejnou měrou ze svých plánů, ale i výsledků svého konání. Konej svou práci od srdce, jakkoli je skromná, nic neznamenající, neboť ona je trvalou hodnotou na měnících se cestách osudu. Buď opatrný ve svých předsevzetích, neboť svět je plný klamu. Dbej však, aby ti to nepřekáželo v dosahování opravdové ctnosti. Mnoho lidí se snaží dosáhnou vznešených ideálů a všechen jejich život je plný heroismu. Buď sebou a zvláště nepopírej city: Nikdy nebuď cynický k lásce, protože i ve vztazích úplného rozčarování a vyschnutí je ona věčná jako tráva. V pokoře přijímej to, co léta přinášejí. Bez hořkosti se zříkej výsad mládí. Rozvíjej sílu ducha, aby v náhlém neštěstí se ona mohla stát pro tebe štítem. Netrap se svými představami. Mnoho obav vzniká z nudy a samoty. Vedle zdravé přísnosti buď k sobě i schovívavý.
Jsi dítě celého světa, ne méně než hvězdy či stromy máš právo býti zde, ať je to pro tebe srozumitelné nebo ne, věř tomu, že celý život je takový, jaký má být. A tak buď v míru s bohem, ať už si o jeho existenci myslíš cokoli, ať už se zabýváš jakoukoliv činností; či ať jsou tvá přání jakákoliv: v pouličním hluku a spěchu života zachovej klid své duše. Ve všech vztazích, zklamáních a zmařených přáních je stále náš svět krásný. Buď pozorný a snaž se být šťastný.

Vesmírné dítě

Tvoje ňadra

6. května 2010 v 21:23 | Zef |  Liter.cz
Vzrušují mě tvoje ňadra
jak je pod halenko skrýváš
přitiskl bych se jak ta látka
ochutnal bradavky
díval se jak se díváš

Zatají se mi dech
když se zhoupnou při předklonu
zachytil bych je v letu
jablka padající
a zavedl tě za oponu

Tam na druhé straně
hrají se hry pro dospělé
ukážeš nejdřív jedno
pak druhé
to menší osamělé

Až se osmělíš
obě mi podáš ráda
před jejich nahotou
zůstanu klečet
v jejich úžlabí nečíhá zrada

Jen území věčné něhy
radost muže každého stáří
jsi polonahá madona
nech mi je prosím
na mojí tváři


Němé moře

6. května 2010 v 21:22 | Zef |  Liter.cz
Když spolu v noci létáme na divoké kytaře
jsme nejblíž nanebevzetí i dopekladání
a chvíli před koncem
když s vytrženými pojistkami se řítíme kolmo vzhůru
pokaždé narazíme na hvězdnou báň
a s naraženým nosem a zpocenými křídly
spadneme do zpěněné postele
do horkého moře odkud jsme vystartovali
jako balistické střely odpálené z potopené základny
odpálené z ponorky střežící výsostné vody našich srdcí
jsme chvějící se rakety
které se za letu mění v labutě
a z labutí v tygry
jsme útočné střely se samonaváděcím systémem
které spolu komunikují zkreslenými hlasy
a při výbuchu se rozpadají v trosky
které se během pádu samy skládají
ve slepé živočichy s vyschlými ústy
a planeta pod námi je zalitá pravěkým mořem
v němž vzniká nový život
a jehož hladina se nad námi zavře a oněmí


Doživotí

6. května 2010 v 21:21 | Zef |  Liter.cz
Láska je návyková droga
jen kvůli tobě je ze mě narkoman
denně vdechuji tvou vůni
slepě narážím hlavou do tvých hran

Láska je nájemný vrah
který mě odstřelí ze zálohy
až s hloupým úsměvem psa
budu sedět u tvé levé nohy

Láska je obchodník s otroky
který mě žene pouští k neznámému břehu
kde koupený budu skrz mříže
sledovat do smrti tvoji krásu a něhu

Láska je umocnění času
který mi aortu hryže
dokud nevytryskne červená
co zaplní svět a vystřelí vědomí do beztíže


Zezadu

6. května 2010 v 21:21 | Zef |  Liter.cz
Jsi sladkohnědá
tabulka čokololády
dýchám ti na záda
vzrušené serenády

Jsi černohořká
změklá čokoláda
tetuji ti jazykem
prohnutá záda

Jak mořští koníci
houpeme se na přílivu
líbám tě pod ramenem
něžná slova ti na kůži plivu


Duben na Vysočině

6. května 2010 v 21:20 | Zef |  Liter.cz
Duben na Vysočině
Ještě ne jaro
divočák mráz
celé noci mlátí okny
a zrána
zahrada celá zdupaná
krytým úvozem
někdo vztekle klopýtá

Zima má ještě příliš těžká kopyta

Rašení
Tisíce diváků trnou
na obnovené premiéře
slavné pantomimy.

Nahlas se nic nevysloví,
ale jen březová košťata vymetou
ze všech koutů odpadky zimy.

p10

Imaginární motýl

6. května 2010 v 21:18 | Zef |  Liter.cz
Ticho je vzdálenost mezi dvěma kameny
než se semknou v jiskře

Ticho je slepé slovo
vnitřního světa živých krystalů
rostoucích v očích vesmíru
kde se rodí nové oceány
v nichž spí příští generace

Ticho je vzlínání kůže
v rukou milenců

Ticho je zahradní galerie
kde usnula na lavičce nahá žena

Ticho je přetržený telefonní drát
z onoho světa
ve kterém se jednou neuslyšíme

Ticho je včela
nad plantáží pampelišek

Ticho je střela dumdum samoty
trhající tvoji lebku

Ticho je utržený balón touhy
letící bez zátěže
k plamínku poznání
v okně nejvyšší věže

Ticho je poškrábaná páska
nepřístupného filmu

Ticho je cizí obličej
na maturitní fotce

Ticho jsou nastražené bodce
na něž usedá nepolapený
imaginární motýl


Izolace

6. května 2010 v 21:17 | Zef |  Liter.cz
Zabydleli jsme se v ponorných řekách
v podzemních jeskyních
barevné sny si promítáme
na holých bílých zdích

Povídáme si s očima na displeji
měřícího čas našeho hovoru
milovníci amerických seriálů
a půlnočních hororů

Náš svět se smršťuje rychlostí
zhasínajícího světla
pod Betlémskou hvězdou se nikdo nerodí
čekárny plné pacientů, kterým se hlava spletla

Se sklopenou hlavou a tmavými skly
úspěšně předstíráme slepotu
sběratelé laciných krámů
zaplňujících strach a prázdnotu


Civilizace 3

6. května 2010 v 21:16 | Zef |  Liter.cz
Vstáváme ostražitě
připraveni k ráně
odjištěné granáty
a rychlopalné zbraně

Neustále fit
a v plné síle
přes záměrná hledí vidíme i své blízké
jako vzdálené palebné cíle

Dobře vytrénováni
pro boj z blízka
v nacvičených úsměvech
broušený nůž se blýská

Nevyhledáváme kontakty
cizí přítomnost je nemilá
soukromé spory
řešíme ranou do týla

Jsme veřejná sekta
soukromých vrahů
nejsme doma když láska zastaví
na našem prahu


Srpen

6. května 2010 v 21:16 | Zef |  Liter.cz
Slunce se sklání
plíží se září
ještě si čmárne
do našich tváří

Kůže zesládlá dohněda
chutná jak čokoláda
celou tě ohryžu
máš to tak ráda

A večer položí do výstřihu
děvčatům malou
nebezpečnou
pihu


Předvánoční

6. května 2010 v 21:16 | Zef |  Liter.cz
Až z dalekého slunce Ymargaid
dopadá táhlá mlhovina
apoštol v pošťácké čepici
létá s našimi pozdravy i k těm
o nichž už roky nevíme
a mráz nám krájí úsměvy
na tenké plátky
na trpké křížaly slov
a věší na střechy meče a gilotiny
co v pádu se mění na slzy sněžné královny
a my s jehličím zarostlým pod kůží
přece jen trochu roztajeme
a zabublá mezi námi pramen živější vody
protože v mrazu je i láska něžnější a křehčí
a při dotyku jemně zvoní


Na běžkách

6. května 2010 v 21:15 | Zef |  Liter.cz
Vyházel jsem z hlavy všechno svinstvo
a nasypal dovnitř
chladivé modrobílé obrázky
záběry poutníků ve sněžných dunách
zástupy klouzajících po úbočích
ke vzdálenému chrámu severských bohů
v poledne když vyšel půlměsíc
kraj se změnil na zmrzlé mohamedánské nebe
a večer patnáctimínusové ticho
a semtam křupnutí mezi hvězdami


Strach

6. května 2010 v 21:12 | Zef |  Liter.cz

Anotace: Potkala jsem přítele na chatu...řekl mi, že má ze mě strach.Zeptala jsem se proč, a dostala jsem odpověď: Největší strach má člověk z toho, co neví a co nezná.A já ten strach dostala taky
Já potkala jsem anděla
Ale kdybych věděla
Co to se mnou udělá
Asi potkat bych ho nechtěla

Naučila jsem se bát
Toho, co neznám a nebudu znát
Toho, co nikdo mi neumí dát
Teď bojím se i rozplakat

Prstem kreslíš vzdušné dveře
Prudká bolest ve mně řeže
Teď krve se ve mně nikdo nedořeže
To vůbec nečekala bych, kde že

Chceš abych za něma stála
Já však jako jedna z mála
Ani kliku nehledala
Já se totiž strašně bála


Když umírají

6. května 2010 v 21:09 | Zef |  Liter.cz
Zubatá kácí
čím dál častěji v našem lese
odvádí švarné chlapce
na svoje grunty

Před chvílí
na maturitním plese
létaly na oslavu
velmi rychlé špunty

Teď počítáme šrámy
každý z nás je nese
modlíme se potají
aby nás mlha zakryla

Pod zvonkem umíráčkem
zbylí scházíme se
život je prach a štěrk
smutná písnička od Kryla


Zimní les

6. května 2010 v 21:08 | Zef |  Liter.cz
Lesy plné Vánoc
světlo v nich točí piruety
zamrzlé harfy z proutí
antény smrků
odposlouchávají cizí světy

Podle nejstarších zákonů
kloužou hvězdy
pod nimi přimrzají rty k sobě
hustá mlha je víko rakve
co nás drží ve vesmírném hrobě


Obrázek

6. května 2010 v 21:06 | Zef |  Liter.cz
Kreslím tvoje velké oči
hnědé jako čokoláda,
utápím se v nich a plavu,
ztratila jsem pro tebe hlavu.
Tvoje ústa kreslím rudé,
jak to s námi teda bude?
Hnědé vlnky padají ti do čela,
tužkou kroužím tak hbitě jako včela.
Pak další je tvůj nahý krk,
budu tvá, když uděláš mrk.
Ramena vykreslím ti široká,
na tebe nepotřebuji proroka.
Kloužu tužkou po papíře,
trpím při tom jako zvíře,
že tvůj jemný hrudník jen smutně maluji,
čekala bych na tě i v dračí sluji.
Od pasu dolů tě neznám, škoda.
A tak má láska pluje jak voda.