Exedra znamená místnost. V této místnosti najdete obrázky, vtipné texty, zajímavé básně nebo recenze o knihách či filmech.

Červen 2010

Co mě naučila maminka

29. června 2010 v 19:59

1) Moje maminkaka mě naučila OCENIT DOBŘE ODVEDENOU PRÁCI:
"Jestli se hodláte navzájem zabít, udělejte to laskavě venku právě jsem
uklidila!"
2) Moje maminka mě naučila NÁBOŽENSTVÍ:
"Modli se, aby to z toho koberce šlo dolů!"
3) Moje maminka mě naučila LOGICE:
"Proč? Protože jsem to řekla!"
4) Moje maminka mě naučila PŘEDVÍDAVOSTI:
"Ujisti se, že máš čisté prádlo, co kdyby se stala nějaká nehoda!"
5) Moje maminka mě naučila IRONII:
"Ještě chvíli breč a já ti k tomu dám skutečný důvod!"
6) Moje maminka mě naučila MNOHO O VĚDĚ ZVANÉ OSMOZA:
"Zavři pusu a sněz tu polívku!"
7) Moje maminka mě naučila OHEBNOSTI:
"Podívej se na tu špínu, co máš na zádech!"
8) Moje maminka mě naučila VYTRVALOSTI:
"Nevstaneš odsud dokud nesníš všechen ten špenát!"
9) Moje maminka mě naučila o POČASÍ:
"Tvůj pokoj vypadá, jako kdyby tady před chvílí řádilo tornádo!"
10) Moje maminka mě naučila ŽIVOTNÍMU CYKLU:
"Přivedla jsem tě na tento svět a můžu tě z něj zase rychle sprovodit!"
11) Moje maminka mě naučila ZÁVISTI:
"Na světě jsou milióny nešťastných dětí, které nemají tak úžasné rodiče jako ty."
12) Moje maminka mě naučila MATEMATICE:
"Kolik chceš knedlíků?" Chci tři. Dostanu pět.

Rozlišovací test - 1.část

27. června 2010 v 23:53 Došlo mi v e-mailu... vtípky, hříčky, zajímavé texty

Rozlišovací test

1.část
Kdy je žena opravdu ženou a kdy muž opravdovým mužem?

Ne každý člověk, který vypadá dospěle a vyzrále, na tom doopravdy i tak je! Existuje velmi mnoho "exemplářů", které si v sobě záměrně pěstují kult věčné mladosti či předčasného stáří. Následující řádky vám prozradí jak je od sebe spolehlivě rozeznat. Ale prosím, berte tyto řádky s nadsázkou!!! � i když�


Ženy a muži vědí, co budou zhruba v následujících pěti letech dělat.
Dívky a chlapci nevědí ani to, co se má odehrávat dnešního večera.


Ženy vědí, jak udělat milou i vtipnou atmosféru zároveň.
Dívky ani nevědí, co se kdy hodí.

Muži vědí, jak ženu uklidnit a uvolnit.
Chlapci vědí, jak ženu přivést k smíchu.


Ženy a muži vědí, jak vydělat hromadu peněz, ještě než dosáhnout třicítky.
Dívky a chlapci nadělají do třicítky jen hromadu blbostí.


Ženy čtou Zollu, chodí na plesy a sledují kulturní akce.
Dívky čtou bulvární časopisy, chodí se opíjet a sledují seriály.

Muži čtou Dostojevského, hrají golf a koukají na olympijské hry.
Chlapci čtou návod k Playstation, koukají na Simpsonovi a hrají fotbal v parku.


Ženy akceptují šovinismus, ale přesto se nenechají ponižovat mužskou zaostalostí.
Muži akceptují feminismus, ale přesto pomohou do kabátu, zaplatí účet a přidrží dveře.

Dívky sympatizují s šovinismem a chlapci s feminismem, protože mohou tyto věci, pod touto záminkou, přenechat vám.


Ženy mají ve svém diáři telefonní čísla lékaře, krejčové a módního poradce.
Dívky nemají žádný diář, nýbrž navštěvují tři nejdůležitější osoby jejich života (kamarádka, spoluhráčka a DJ) jak často to jen lze.

Muži mají ve svém diáři telefonní čísla lékaře, kadeřníka a daňového poradce.
Chlapci nemají žádný diář, nýbrž navštěvují tři nejdůležitější osoby jejich života (kamarád, autoopravář a výčepní) jak často to jen lze.

Zdroj:

Pohádky pro děti

21. června 2010 v 21:41 | neznámý
Sami víte, že zaujmout dítě je věc nelehká. Pokud zrovna nemohu lechtat, bafat, štěkat a dělat legrační obličeje, musím si vystačit s říkadly a básničkami.

Svým zpěvem porušuji domovní klid a jistě i autorský zákon, tak většinu písní zrychleně recituji. Podobně jako to dělají rapeři. Co se v dětské poezii vlastně dozvídáme? Beru si na pomoc knížku svého dítěte, abych to zjistil.

Tak třeba: Ententýky dva špalíky, čert vyletěl z elektriky. Slovo "ententýky" je jedno z prvních slov, které se dítě naučí... a nikdy nepoužije. Nevím, jestli jsou zmíněnými "špalíky" myšleny devítivoltové baterie. Pak bych chápal, že jde zřejmě o varování před následky úrazu elektrickým proudem.

Pec nám spadla, pec nám spadla,
kdopak nám ji postaví.
starý pecař není doma a
mladý to neumí.


Viděli jste někdo starého pecaře? A mladého? Případně pecařku s pecařčaty? Možná tak starého pizzaře! Taky se vám zdá, že jsou říkanky našeho dětství málo aktuální? Tady je poselství mladým generacím jasné.

Starý pecař je pracovně vytížený machr a mladej je lempl. V bytech s ústředním topením lze použít variantu "starý topenář není doma" nebo pravděpodobnější "starý topenář nebere mobil".

V písničce "Ovčáci čtveráci" se dítě dozvídá:

Nebyla to vička
Ani čočovička


Co je to proboha "vička"? Ta patří podle mého soudu do stejného pytle jako "ententýk". Potřebovali jste někdy slovo "vička"? (Neplést s frekventovaným výrazem "slivovička"!) Vzpomínejte! A výraz ovčáci čtveráci? Mrně zvládající nějakých 200 slov má ve své slovní zásobě pecaře, ententýk, čočovičku (nebo šošovičku?) a vičku. O významu těchto slov nemají leckdy jasno ani odborníci.

Od básničky "Polámal se mraveneček" jsem si sliboval morální povzbuzení pro nemocné dítě. Na obrázku k říkance je malý nemocný mraveneček. U jeho postýlky stojí pan doktor a ve flanelových pyžamech tatínek - mravenec a maminka .... no... vlastně taky mravenec. Maminka-mravenec??!

Vzhledem k růžovému flanelovému pyžamu jde asi těžko o královnu - tedy mravenečkovu maminku! Z logiky věci tedy musí jít o divně oblečeného strejdu-mravence. Hle, jaký liberální autor!

Šnečku, šnečku vystrč růžky
Dám ti tvaroh na parůžky

Předně šneček nemá růžky a vzhledem k tomu, že je hermafrodit, tak si obtížně nasazuje i parůžky! A pak, koho z vás láká představa, že běháte po zahradě a drolíte nízkotučný tvaroh na slimáky?? Pokud by básnička vznikla v dnešní době, byla by označena jistě za "odvážnou" či "výstřední".

A pak zde máme sadistické - například "Šla Nanynka do zelí".

Při verši:

Přišel na ni Pepíček
rozšlapal jí košíček


se dítě dozvídá o vandalství a šikaně. Dejme tomu... Jen nevím, proč je v záhlaví písničky uvedeno "veselá lidová"...

O něco těžší kalibr je:

Chodí pešek okolo,
nekoukej se na něho
Kdo se na něj koukne
Toho pešek bouchne


Pokud si dobře vzpomínám na pravidla této hry, tak pešek (kdy jste naposledy použili slovo pešek?) bouchne, i když se nekouknete. Vidíte v tom nějaký výchovný element? Já ne! Poslouchej příkazy a budeš náhodně potrestán. Velký bratr (s peškem) se dívá!


Nejhorší jsem si nechal na konec.
Co si myslíte o verši Budulínku dej mi hrášku, povozím Tě na ocásku? Ano! Pedofilní lišák loudí luštěninu! Nebo snad uveze pětikilová liška patnáctikilového Budulínka? Na ocásku? Viděli jste někdy lišku vozit někoho nebo něco na ocásku? Radši svému dítěti budu číst před spaním v matematicko-fyzikálních tabulkách! A každého, kdo mi bude podstrkovat podobnou dětskou knížku, praštím! Peškem!

ll292




















Zdroj:

Děkuji

9. června 2010 v 14:16 | Zuzka
…krájím tvou vůni
na kousky
a rychle schovávám do kapes…
/víš,
to aby mi na zítra ještě zbylo.../

…v čokoládové tůni
tvůj obraz lásky
ukradla jsem si domů dnes…
/promiň,
měla jsem na zdi jenom bílo.../

…svlečená v ohni
zapisuji otisky
cos´ prsty do kůže mi vnes´…
/já…
víš,
nikdy se mi teplo tolik nelíbilo.../
.
.
.
…děkuji Ti…


Pod polibky hvězd

9. června 2010 v 14:16 | Zuzka |  Liter.cz

…propletený had dvou horkých žíznivých těl
a v očích touha letící do vesmírného nekonečna...
...v konečcích prstů nabito na tisíce žhavých střel
a okřídlená chvíle co stala se věčná,
dala jim napít...

...v ohnivé záři pod polibky hvězd...


Pavouk

9. června 2010 v 14:14 | Zuzka |  Liter.cz
Jsem hladový pavouk co pavučinu má
který na jednu bezbrannou mušku čeká
až si jednou kolem jen tak poletí
a do mé sítě se chudinka polapí

Pak já bez rozmyšlení a hbitě
jakmile chytí se do mé sítě
tak pečlivě a dlouho tkané
zrádné ale nenápadné

já všechen život z ní vysaju
ale nejprve si s ní pohraju
abych radost z toho měla
a pořádně se pobavila

Až ji budu pomalu vysávat
budu se jen zákeřně usmívat
vítězství je jenom moje
měla sis dát pozor, chyba tvoje!

Sklenářská

9. června 2010 v 14:14 | Zuzka |  Liter.cz
Potřebuji zasklít srdce
Naťuklo se
Teď se třese,
že tam šotek
zmatek vnese.

Navždy

9. června 2010 v 14:14 | Zuzka
Myšlenky ospalé jako ráno,
plují po nebi vzpomínek...
Ze snů v hlavě načechráno,
v očích hořečnatý plamínek
z noci, která touhou omdlévala...
Tys byl jen můj a já jen Tvá...
V té náruči jsem stokrát umírala
a zas rodila se jak Fénix z popela...
Pak zavřela jsem dveře od pokoje
a klíč zahodila do řeky...
Zamkla jsem Tě lásko moje
ve svém srdci navěky...


Lásko

9. června 2010 v 14:14 | Zuzka |  Liter.cz
Láska, lásce, lásku, láskou...
Lásko, skloňuji tě ve všech pádech,
děkuji hmatu,
že každé ráno mohu pohladit tvé rozdýchané tělo
a cítit jeho tvar...
Na židli je ledabyle pohozené tričko,
to druhé mám pod svou zamilovanou hlavou...
Koupil jsi nám je na spaní
a stejně jako dřív usínáme nazí..
Vdechuji z něho tvoji přítomnost,
když nás osud na pár hodin rozdělí…
Mám hlavu na tvých prsou
a z tvých úst jako nespoutaný pták vylétá věta:
Mám strach, že se v příštím životě už nepotkáme...
Takže láska až za hrob?
A přesto se bojím všedních maličkostí,
když pod tlakem do spánků a tváří
stoupá nashromážděná krev...
Pro tisíc malicherností člověk může zapomenout na to největší
co v životě má.
Nejněžnější z těch křehkých je svět uvnitř nás.
Láska, lásce, lásku, láskou...
Lásko, skloňuji tě ve všech pádech…


Hvězda v očích

9. června 2010 v 14:13 | Zuzka |  Liter.cz
Vůně Tvých květů
stoupá mi do hlavy...
A hvězdy,
ty lampy živitelky,
co na věky věků
Ti do očí vepsaly
mé jméno,
rozsvítily světlo v duši…
.
.
.
(a jsem v tom až po uši)


Láska

5. června 2010 v 19:29 | Zhrzený básník |  Liter.cz
Nenávidím tě!
Ano tebe, tebe lásko.
Ty zasraná, zbabělá lásko.
Ale zároveň tě miluji.Miluji tě.
Pročpak jen?
Proč ve svý podstatě
miluji tě jako milují se labutě?

Jsi krásná, jasná, nahá,
ale trním ovázaná.

Jsi prohra, vítězství,
něco,co štěstí zajistí,
ale i smutek, bolest, žal
jakoby srdce kdosi rval.

Jsem tvůj a ty jsi moje.
Oba jsme součástí filozofie,
která neexistuje.
Je to jen šťastné prokletí.


Noční polibky

5. června 2010 v 19:20 | Zhrzený básník |  Liter.cz
Jsme spolu sami.
Naše srdce jsou
součástí tichého zvuku.
Noční tmou zváni,
sledujeme,
jak další sloku,
měsíční paprsky v tůni
zlatavě vykreslují,
ba přímo do běla,
vypalují.

Modravý kouř cigarety,
stoupá výš a výš,
šeptají tvé rty,
pojď blíž.
Sova má výčitky
a zpívá o mě,
že mě tvé polibky,
vynesou do nebe.

Já totiž miluji
jen a jen tebe.

Láska a jiné básně

1. června 2010 v 23:52 | Zdeňka |  Liter.cz
Láska

Láska je krásný barevný motýl,
chceš ho uchopit,
však setřeš mu z křídel jemný pel.
Proto nemůže létat,
i když by tolik létat chtěl.

Myšlenky

Myšlenky jsou dotěrné
jako komáři,
vždycky se jim nějak
bodnout podaří.

Anotace

Srdce je běžec
na dlouhé tratě,
načalo první míli,
běží za snem zářicím zlatě,
zrádným jak síťka na motýly

Žal

Sním o rajské zahradě plné míru,
o tůni štěstí,
jenž přinese mi klid,
prosím tě, Bože, dej mi sílu,
abych se z žalu
mohla vykoupit

Láska 2

V ulitu samoty
slunce se prodralo,
paprskem hřejivým
něžně laská,
v drobounké copánky
myšlenky svázalo
v hedvábný uzlíček,
jímž je láska.