Exedra znamená místnost. V této místnosti najdete obrázky, vtipné texty, zajímavé básně nebo recenze o knihách či filmech.

Prosinec 2010

Nikdo se nedívá

24. prosince 2010 v 22:00 | Zapomenutá
Nikdo se nedívá,
neboj, tam zašeptal.
Ukonejšil vyděšený strach uvnitř
a zavřela oči.
Teplo ji na chvilku obemklo v objetí,
jako když vás miluje smrtihlav
a kohout kokrhá na měsíc.
Našlapuje do rytmu
pod taktovkou nocí černočerné
milostivé ke studu sebe sama.
Nikdo ji nevidí,
schoulená v temné roušce
napíše milostnou báseň pro něj, pro sebe:
Já, nestyda, mám tě ráda,
mám, mám ráda svého kamaráda.,
pár hloupých veršů z propisky na dlani,
aby nezapomněla.

Kočka s kočkou

Teror - ismus

12. prosince 2010 v 18:35 | Zapomenutá
Teror teror
ismus
nový směr teror
ismus
smus
mus
kus za kus v krvi
mus
nový ismus
teror
Představ mi ho.
Musím? Musíš.
Musíme
protože bez tebe isme
nebudeme
teror
isme
Teror teror
ismus
chodí kolem
dýchá do zad
ismus
co páchne
po stopách krve

e9

Zabít rána

12. prosince 2010 v 18:34 | Zapomenutá
Zabít rána
hned z rána
než rozední se
něž rozjiskří se
s hlavou po střípcích

Hned z rána
zabila vrána
včerejší večer
včerejší vzpomínky

Zabít rána
s bolehlavem
zabít hned z rána
než se probudíš
a vše vyzvracíš

e27

Nejsme svatoušci

12. prosince 2010 v 18:33 | Zapomenutá
Podstavou postavím bystu
na slavnosti sviní.
Je to jak ležet v trní
a slyšet melodie ve hvizdu
rudých písní

Nejsme svatoušci
A víme to
Nejsme miláčci
štěstěny

Změňme podstatu bytí
na honbu idejí,
co se rozlijí,
jakmile je někdo chytí,
do šířky kolejí

Nejsme miláčci
štěstěny
Nejsme svatoušci
A víme to

Litujeme ničeho
po kapkách pravdy
po hrstech zrady.
Z ironie políbíme Nietzscheho
Co jsme? Teď a tady…

ll129

Zla květ

12. prosince 2010 v 18:32 | Zapomenutá
Vyrostla jsem z toulavých nocí
Vyrostla jsem z cizích polucí
Hledám cestu světice
Co by mohl ještě chtít?

Napravená hříšnice
Pije za rohem plody vinice
Míchané s kolou a bolehlavem
Tak přivítej mě světe

            Už se nikomu nepoložím k nohám
                        Už nikdy nebudu lízat cizí koule

Jsem čistý éter květů zla
Jsem ta co tě odkopla
Jsem ta co se ztratila
A budu šeptat do pražských ulic svoje dětské bolístky
Křičet u Kinských jak mě štve svět
Tady žila a chcípla, zla květ

rr65

Frustrující, ztracené a depresivní

12. prosince 2010 v 18:31 | Zapomenutá
Otáčí se noc a den na špejli
A hodiny se mi pod očima protáčí
Nevím, oč tady kráčí
Jen mi je děsně zle

Mění se roky se dny
Mění se pravda se sny
Vše je úplně naruby

A lež je krásnější než pravda a had na prsou je tak hebký a bolest tiše lechtá a láska je jenom zbloudilá kráska a přátelé milují tvé utrpení- ještě chvilku strpení, jaksi jsem vše nepobrala- a hodní lidé přestali být a zoufalost je ten nejoblíbenější cit a krev na rukou je běžný obraz doby a lidi plni zloby se strašlivě smějí a já… jsem ztracená

Otáčí se vše naruby
Ten kdo to pochopí nic nezmění
Mění se měsíce, mění se minuty
Dokud vše neovládnou naše noční zrůdy

rr63

Moje vlastní prokletí

12. prosince 2010 v 18:30 | Zapomenutá
Další noc v zajetí vlastního osamění
Když jsem myslela na něj
Moje vlastní prokletí
Co vyřkla jsem nad sebou před léty
Nikdy mu nepřestanu šlapat na paty

Odmítám noční pokušení
Zapírám svoji vinu
Hledám v sobě pro něj tu správnou ženu

Moje vlastní prokletí
Nikdy mu nepřestanu šlapat na paty
To jsem si řekla před léty
Nemohu ani tušit zda o mě stojíš,
Nemůže se mi ani zdát, že o mé tiché věrnosti víš
Můžu jen tiše doufat, že mne znovu políbíš
Pohladíš ve vlasech
A ucítím tvoji omamnou vůni

Řekla jsem si před léty
Nepřestanu ti šlapat na paty
Moje zatracené prokletí

Krvavý vlčí mák

Rozhodni se

12. prosince 2010 v 18:29 | Zapomenutá
Tak se rozhodni
Milenku či vražedkyni?
Děvku či přítelkyni?
A odlož toho panáka
Hadrového
Když v sobě necháš téct litry vodky
A promile lásky
Darovals mi to naposled?
Tak se rozhodni
Odevzdávám se ti
Vzdávám ty hry
Chci někde v koutě vybouchnout
Chci se zbláznit
Chci řvát
Skončíme to divadlo
Uzavřeme ten podvodný part

Kolikrát jsem si přála vrátit se na start
Tak miluješ mě? Tak nenávidíš mě?
Co chceš?
Rozhodni se!

Opuštěná

Viva la Romania

12. prosince 2010 v 18:28 | Zapomenutá
Pod žárovkou rozlili houbu
This is my face on the floor
And if you want more
Tell me, tell me, tell me….
Mejdan v ursusu a červenočerné
Pění se
Z konce loktu nepřeteče

This is my face and on the floor buterflies flies
So beuatiful lies

Na konci rána vyply proud
Když pršelo do nocích

Plný krav na obloze

This my face
Viva la Romania!
Ursus liga wins!
Ursus liga the best!
Ursus liga wins!

p118

Odepřeli mi právo na lásku

12. prosince 2010 v 18:26 | Zapomenutá

Odepřeli mi právo na lásku
I kdybych se rozložila na tisíc pocitů stejnak je nikdo nepochopí
Byli zlí, nedali mi na oči pásku
Než mne postřelí
Odepřením
Jen deprese mi všechno vždy spojí
Do obrazu Franze Kafky

Řekli vám někdy- nemáš nárok?
Vystavili vás někdy do vitríny?

Byla jsem nahá na barové stoličce se stojáčkem u krku
Prohlíželi si mne oči, šli mi po krku
Po mém klínu, co jsem úpěnlivě bránila
Vlci nenasytní
Krása zoufalosti pravdu schovala

Můj nářek ztichne v hluku baru
Můj pláč zhořkne před přáteli
Moje bezútěšnost se nikdy nenapojí

Odepřeli mi právo na lásku

ll59

Napiš mi

12. prosince 2010 v 18:25 | Zapomenutá
Napiš mi.
Po hvězdami, když si vzpomenu na romantiku
V kapse nosím tu neidentifikovatelnou minci

Vzpomněla jsem si. Vzpomeneš si?
Nezapomeň.
Vždy jsem
tě měla ráda.

Napiš mi.
Pohádku s několika šťastnými konci
A do ucha mi šeptej co po mě chceš.

Nezapomeň.
Vzpomněla jsem si.
A ty se mnou.

Napiš mi.
Chtěla bych se s tebou smát ničemu
Té ironii nemožnosti, když jsme spolu

Vždy jsem tě měla ráda.
Napiš mi.

bw22